Recenze Root: hry, která se nebude opakovat

Kdo vyhraje souboj o lesní mýtiny? A kdo skončí v propadlišti dějin? Root je hra, ve které se hráči snaží nasbírat třicet vítězných bodů při využití solidně vyvážených wargamingových mechanik. Každý však hraje diametrálně jinou hru. Podobnou asymetrickou válečnou hru v mainstreamové nabídce deskovek bychom mohli jen těžko přehlédnout. A to je dobře!

ROOT vzbudila velké pozdvižení už v roce 2018, kdy byla vydána skrze platformu Kickstarter. Tvůrce Cole Wehrle a ilustrátor Kyle Ferrin se ve vydavatelství Leder Games opět spojili po úspěšné spolupráci na hře Vast, která nastínila mechaniky rozvinuté v Root. Velkou výhodou pro české hráče je i kompletní lokalizace od vydavatelství Fox in the Box, která s největší pravděpodobností přenese na naše stoly kromě základní hry i všechna rozšíření.

Dostat se Rootu na kobylku

Root se nachází v podivné situaci. Na jedné straně stojí hardcore wargameři, ochotní strávit celé dny nad jedinou strategickou partií v nevětrané místnosti, kteří si myslí, že válečná hra musí obsahovat tanky nebo letadla a na straně druhé stojí potenciální hráči hrající více menších deskovek bez ochoty obětovat hodně času objevování jediné hry. Ani pro jeden tábor není Root dost dobrý nebo přístupný.

Root je nejlepší hrát se stálou herní skupinou, která je už obeznámena s herními mechanismy. Každý hráč má dobře viditelné jednotlivé akce na své desce a hra obsahuje přehledný „player aid“, který dokáže uklidnit i hodně nervózního zelenáče. Jednotlivé frakce bývají pro nové hráče složité. Zapamatovat si, co je jejich cílem bývá problém, natož kontrolovat ostatní, jestli už náhodou nevyhráli. Nedovedu si představit dělat „the teach“ pro tuto hru dvěma nebo dokonce třema hráčům najednou a pak ještě vysvětlovat jejich vlastní pravidla bez předchozí zkušenosti se světem Root. A to je jak výhoda, tak nevýhoda této fantastické hry. Člověk musí počítat s tím, že je nutné vynaložit úsilí k tomu, aby si plnohodnotně dokázal užít vše, co mu může Root nabídnout. Bez přípravy může dojít k tomu, že hráč prohraje celou hru během prvních tří nebo čtyř tahů. To se mu při hodinu a půl až dvě hodiny trvající herní době nebude líbit. Existují i situace, kdy hráč může zahrát kartu dominance a pokusit se vyhrát jiným způsobem. Takto vyhrát bývá ale velmi těžké, protože ostatní hráči jasně vidí jeho cíl.

Někdy jsme si rovni

Hra nabízí velkou různorodost akcí, ale i zde platí pár stejných pravidel pro všechny frakce. Například pohyb po herním plánu je stejný pro všechny. Stejně tak pravidla pro bitvu jsou stejná, tzn. hod dvěma dvanáctistěnnými kostkami s hodnotami 0-3 a následné vyřešení sporu. Dobírací balíček je taky pro všechny jednotný. Karty v balíčku jsou uspořádány do čtyř barev podle typů mýtin na herní mapě, ve kterém ale není stejný počet karet od každé barvy v následném pořadí: liška, zajíc, univerzální pták a myš. Od tohoto okamžiku si jsou někteří rovnější.

Představení obyvatel lesního bojiště

Vemte si například Markýzu z Kocourova, jednu ze čtyř hratelných frakcí v základní krabici. Ta v příběhu dobyla lesní mýtiny a snaží se co nejvíce zbohatnout na těžbě dřeva. Primárním zdrojem vítězných bodů je pro Markýzu budování staveb stejného typu, rekrutování bojovníků a bránění již dobytého území. Toto se nejvíce blíží klasické představě o válečné hře.

Rody orlího hnízda byly právoplatnými vládci před příchodem dobyvačné Markýzy. Jejich cílem je maximálně využít možnosti naplánovat své akce i několik tahů dopředu. Staví svá hnízda a mohou neuvěřitelně rychle expandovat při dobrém plánování s trochou toho „štěstíčka“ na karty. Rody orlího hnízda skórují body podle počtu ovládaných hnízd a hrají „programovací“ hru, kde musí každé kolo přidat kartu do svého plánu akcí. Kdykoli není možné všechny akce provést, dojde k Chaosu a může se začít plánovat znovu.

Lesní aliance jsou partyzáni. Ti by chtěli za prezidenta někoho, kdo nebude pták ani kočka a musí logicky provést krvavou revoluci! Ze začátku nemají ani svoji základnu a musí nejprve rozšířit sympatie mezi lesním lidem, který se už nechce nechat využívat. Na místech se sympatizanty pak může aliance zažehnout revoluci a postavit svojí základnu. S operačním střediskem pak můžete verbovat důstojníky. V tuto chvíli jste takřka nezastavitelní. Pro Alianci je velmi důležitý přísun karet, které musí hojně a efektivně využívat. Velmi dobře se doplňuje s Tulákem.

Tulák je doslova „šedou eminencí“ v lesním království. Nezajímá se tak moc o politiku, jako o svůj vlastní prospěch. Skrývá se v lese, kam za ním nikdo nemůže. Prozkoumává ruiny, aby našel předměty, které dokáže využívat. Pokud jiný hráč „vyrobí kartu“ s předmětem, Tulák za ním může přijít a za své karty tento předmět směnit. Touto vzájemnou pomocí si zvyšuje přátelství s onou frakcí a při dosažení statusu spojenectví může teoreticky vyhrát společně s ní. V boji je úplně sám a při porážce v bitvě si musí poškodit některý z předmětů, Ten pak může použít až po provedených zálesáckých úpravách. Při otevřeném nepřátelství Tulák získává bod při vítězství nad znepřáteleným hráčem. Jeho přízni je dobré jít naproti, ale pozor, aby Tulák nezbohatl natolik, že už nebude nikoho potřebovat.

Na co se těšit

Vše, co jste četli víše, je jen malá část z toho, co všechno bylo již vydáno. Existuje celkem devět rozšíření v anglickém jazyce. V češtině zatím vyšla tato:

- Rozšíření Říčního lidu: Obsahuje dvě nové hratelné frakce (společnost Říčního lidu a Ještěří kult), další figurku Tuláka pro hru více tuláků ve hře a Mechanickou Markýzu pro možnost hry sám nebo v kooperaci.

- Rozšíření Podzemní říše: Obsahuje dvě nové hratelné frakce (Krkavčí spiknutí a Podzemní hrabství), dále přidává dvě nové oboustranné herní plochy s novými herními prvky jako jezerní vor nebo horský průsmyk.

- Mechanické rozšíření č.1: Umožňuje hrát Root v jednom hráči proti Automata soupeřům z původní hry Root.

- Další Tuláci: Přidávají do hry nové figurky Tuláků (3 nové karty, 7 figurek).

- Balíček vyhnanců a partyzánů: Umožňuje vyměnit herní balíček za nový

Fox in the Box pracují i na lokalizaci zbylých rozšíření Hirelings, Landmarks, Clockwork Expansion No. 2 a Marauder Expansion, na které si ještě budeme muset počkat. Ale mám takové tušení, že to bude stát za to.

Osobní zkušenost

Osobně jsem zatím hrál pouze základní hru s rozšířením Říčního lidu v různých variacích a dle mého názoru naprosto stačí základní hra. Hra je kompletní i bez rozšíření, což nebývá zvykem. Dále jsem hrál mobilní implementaci od Dire Wolf Digital a musím říct, že v tutoriálech dokáže velmi dobře naučit všechny frakce. Existuje i PC verze, ale ta je velmi podobná té mobilní. Rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet jednu z digitálních verzí, protože plnohodnotně dokáží představit hru fyzickou. Jen s tím rozdílem, že přicházíte o socializaci s ostatními živými tvory, pro kterou se deskové hry vymýšlejí především.

Rozšíření jsou vhodná buď pro závislé hráče, co nehrají nic jiného nebo pro sběratele, kteří chtějí mít všechno hezky pohromadě. Sám mám v plánu pořídit si rozšíření Marauder, které do hry přidává dvě nové frakce Lord of the Hundreds, nemilosrdnou záplavu krys, které chtějí vše vydrancovat a Keepers of the Iron, rytíře od Jezevčího stolu, kteří mají za úkol ochraňovat posvátné relikvie, ale na to je času dost.

Závěrem

Hru vřele doporučuji všem, co mají sílu se po vyčerpávajících každodenních povinnostech ponořit do brutálního, ale malebného světa Root. Dle mého názoru naprosto stačí pořídit si základní krabici a tu zevrubně hrát, i když je dobré mít možnost si časem zpestřit repertoár něčím novým. Pro mnoho lidí je překážkou obrovský rozdíl mezi vizuálem a samotnou hratelností. Je důležité, aby člověk věděl, že Root je záležitost na mnoho a mnoho večerů plných šarvátek a modřin. A kdyby i tohle všechno bylo někomu málo, tak existuje i papírové RPG Root, běžící na enginu Apocalypse, ale to už je zase jiný příběh…

[Autor-FYFTtalent]